Sledovat komunikaci společnosti Metrostav po vytvoření třetího kráteru při hloubení pražského tunelu Blanka je opravdu zábavné. Vlastně celé se to dá vysvětlit jen dvěma způsoby. Buď v Metrostavu panuje značné pohrdání médii a arogance vůči okolí, anebo jen zmatek, který je v důsledku více než impozantní. Důkazem budiž úryvky ze zprávy, kterou si vyžádali pražští radní. Ale postupně. Nejzajímavější je, že pod zprávou pro pražské radní je podle serveru Aktuálně.cz podepsaný tiskový mluvčí, a ne ředitel této firmy – nebo třeba kombinace ředitele a nějakého z náměstků pověřených vyšetřením této události. Dost možná to ale v Metrostavu funguje tak, že za komunikaci s investorem a za realizaci celé této stavby je odpovědný tiskový mluvčí. Je to netradiční postup svěřit člověku, jehož hlavní kompetence je komunikace s novináři, takovou zakázku, ale jak říkám – možné to je.

 

Jednou z oblíbených metod v krizové komunikaci je kus s názvem Přiznej a vyvázni. V praxi ho většina z nás také používá. Třeba v případě, že se vrátíme z večírku později než obvykle a s větší mírou alkoholu v krvi. Partnerovi pak obvykle přiznáme opilost a omluvíme ji setkáním s kamarádem z dětství. Co na tom, že kamarád byl ve skutečnosti kamarádka, kavárna byla hotelem... Stejnou strategii nyní zvolil i Metrostav, když operativně s patřičnou dávkou kajícnosti a upřímnosti přiznal, že jedním z důvodů propadu mohlo být i „lidské selhání“. Pokud se nyní radujete, že konkrétní viník bude brzy znám, asi vás zklamu. Metrostav si vytvořil ve zprávě dostatek prostoru pro další změnu, která ukáže, že žádná lidská selhání (přece jen by to mohlo naznačovat, že je ve firmě nepořádek) nebyla hlavním důvodem. Tím najisto nakonec bude selhání nějaké té techniky. Kombinace Přiznej a vyvázni spolu s druhou technikou Chaos zaručí elegantní únik z problému. Příslušné události nebo trestné činy v technice Chaos označíte jako neuvěřitelně komplikované a pravdu ve své podstatě za definitivně nepoznatelnou. Pokud se vám to povede a získáte trochu času, bude to v pohodě. Média se většinou unaví, postupně zprávy o události přestanou být zajímavé a nakonec skončí jen malou notickou na nejméně sledovaných zpravodajských serverch v levém spodním rohu monitoru. Důkazem budiž věta ze zprávy pro investora: „Podle interního šetření, které bylo do této chvíle realizováno, jsou celkem tři možné příčiny havárie či jejich vzájemná kombinace.“

Pokud by snad někdo proti této interpretaci Metrostavu protestoval, tak si můžeme být jistí, že dojde na metodu Zpochybni motivy (kritikům ve skutečnosti nejde o nalezení pravdy, ale pouze sledují partikulární politické cíle nebo svůj hmotný prospěch) anebo na variantu Pověst (názory oponentů jsou jen nepodložené dohady, protože naše zpráva říká...).

Suma sumárum prostě musíme uznat, že Metrostav je společnost, která má své jisté a svou moc dává značně zpupně na vědomí. Co by ji asi stálo, kdyby ve své tiskové zprávě poděkovali všem, kteří jí pomáhali zachránit zasypaného bagristu? Co by se asi muselo stát, aby se Metrostav omluvil všem, kterým tato událost zkomplikovala život? A kolik slušnosti by muselo přitéct do Metrostavu, aby tato firma vyjádřila lítost nad tím, co se stalo, i když za to třeba nemůže? Vypadá to všechno jako maličkost, ale právě toto dělí moderní firmy od těch, které se jen tak tváří. Je to škoda. Při tom rozpočtu, jenž má Metrostav k dispozici, by si mohl najmout někoho, kdo by za něj alespoň tento dojem vytvářel, když už toho sám není schopen.