Jak jinak než jako tupé předsudky z minula lze označit naše vnímání určitých regionů? V obecné rovině jeden takový předvedl minulý týden ministr průmyslu a obchodu Kocourek směrem k Rusku. To když pro HN řekl: "Myslím, že teď by ten vstup ruského investora do České rafinérské nebyl vhodný." a již se neobtěžoval říci to hlavní - proč?  
V reklamní a mediální branži pak stejné předsudky míří často nejen směrem k Rusku, ale především na Slovensko. Jenomže konference Život na hraně, která se konala minulý týden v Bratislavě, ukázala, že je nejvyšší čas si některé mýty poopravit.
Konference, kterou dělal náš partnerský časopis na Slovensku - Stratégie - totiž ukázala, že by české reklamě vůbec neškodilo oprášit myšlenku konce devadesátých let, kdy tuzemské agentury používaly tamní reklamní branži stejně jako hvězdné kluby NHL používají své „farmy“. Totiž jako místo pro získávání talentů a schopných lidí. Zatímco se česká reklamní branže utápí ve svých starostech a neustálých stescích po starých dobrých časech (co na tom, že podle všeho se ony časy v nové podobě již vracejí), tamní konference ukázala, že cesty k úspěchu nejsou zase až tak složité. Před půl rokem posluchači s údivem poslouchali na konferenci Forum Media prezentaci Juraje Vaculíka o jeho vstupu na čínský trh (zaváděl na trh značku Aegon). Se stejným údivem jsem pak já poslouchal minulé úterý další dva podobné příběhy. Zajímavé na tom bylo především to, že obě miniprezentace ukázaly jednoduchý recept - využití nových médií, které plně korespondovalo s potřebami cílové skupiny a zadavatele. Samozřejmě že i na Slovensku si řada lidí stěžuje na krizi, odvolává se na snižující se rozpočty, na malý počet obyvatel... Ale jak názorně ukázal ve své prezentaci Jan Havelka z tamní GroupM, stejný problém se týká skoro celé střední Evropy s výjimkou Polska. Poučení, které jsem si z Bratislavy odvezl, je to, že jakkoliv se tamní trh potýká se svými problémy, tak se v některých věcech chová víc vyspěle než ten český. Překvapivé, že?